No. 24. Finale
Don Giovanni:
Già la mensa è preparata.
Voi suonate, amici cari!
Giacché spendo i miei danari,
Io mi voglio divertir.
(Siede a mensa.)
Leporello, presto in tavola.
Leporello:
Son prontissimo a servir.
(i suonatori cominciano.)
Bravi! Bravi! "Cosa rara!"
(alludendo ad un pezzo di musica nell'opera "La cosa rara")
Don Giovanni:
Che ti par del bel concerto?
Leporello:
È conforme al vostro merto.
Don Giovanni (mangiando):
Ah che piatto saporito!
Leporello (a parte):
(Ah che barbaro appetito!
Che bocconi da gigante!
Mi par proprio di svenir.)
Don Giovanni:
(Nel veder i miei bocconi
Gli par proprio di svenir.)
Piatto!
Leporello (muta il piatto):
Servo!
"Evvivano i litiganti".
(alludendo ad altr'opera di questo titolo)
Don Giovanni:
Versa il vino!
Eccellente marzimino!
Leporello
(mangiando e bevendo di nascosto):
(Questo pezzo di fagiano,
Piano piano vo'inghiottir.)
Don Giovanni:
(Sta mangiando, quel marrano!
Fingerò di non capir.)
Leporello
(ai suonatori che di nuovo cangiano motivo):
Questa poi la conosco pur troppo.
Don Giovanni (senza guardarlo):
Leporello!
Leporello (col boccon in gola):
Padron mio!
Don Giovanni:
Parla schietto, mascalzone.
Leporello:
Non mi lascia una flussione
Le parole proferir.
Don Giovanni:
Mentre io mangio fischia un poco.
Leporello:
non so far.
Don Giovanni (accorgendosi che mangia):
Cos'è?
Leporello:
Scusate!
Sì eccellente è il vostro cuoco,
Che lo volli anch'io provar.
Don Giovanni:
(Sì eccellente è il cuoco mio,
Che lo volle anch'ei provar.)
No. 24. Finale
Don Giovanni:
Tabule je už prostřena,
vy hrajte, přátelé milí!
Když utrácím své peníze,
tak se chci bavit.
(Sedá ke stolu)
Leporello, nos rychle na stůl.
Leporello:
Jsem připraven podávat.
(hudebníci začínají hrát)
Výborně, výborně!"Cosa rara".
(naráží na hudební kus opery "La cosa rara")
Don Giovanni:
Co říkáš tomu koncertu?
Leporello:
Však si ho zasloužíte.
Don Giovanni (nasyceně):
A jaké výtečné jídlo!
Leporello (bokem):
(Jaká zvrácená chuť!
jaká obrovská ústa!
asi opravdu omdlím.)
Don Giovanni:
(Když vidí má sousta
skoro opravdu omdlívá.)
Talíř!
Leporello (vymění talíř):
Sluho!
"Ať žijí hádavci".
(naráží na jinou operu tohoto názvu)
Don Giovanni:
Nalej víno!
Výtečné marziminské!
Leporello
(potají jí a pije):
(Tenhle kousek bažanta,
potajmo zhltnu.)
Don Giovanni:
(Ten mamlas jí,
budu dělat, že to nevidím.)
Leporello
(hudebníci znovu mění motiv):
To znám až příliš dobře.
Don Giovanni (aniž by pohleděl):
Leporello!
Leporello (skrz sousto v hrdle):
Můj pane!
Don Giovanni:
Mluv pořádně, mizero.
Leporello:
Nemohu kvůli nějakému zánětu
pořádně vyslovovat.
Don Giovanni:
Zatímci jím, zapískej mi něco.
Leporello:
Nejde mi to.
Don Giovanni (zpozoruje, že Leporello jí):
Co je to?
Leporello:
Odpusťte!
Váš kuchař je tak výborný,
že jsem chtěl taky ochutnat.
Don Giovanni:
(Můj kuchař je tak výborný,
že chtěl taky ochutnat.)