Donna Anna:
Ah, del padre in periglio
in soccorso voliam.
Don Ottavio: (con ferro ignudo in mano)
Tutto il mio sangue verserò, se bisogna.
Ma dov'è il scellerato?
Donna Anna:
ln questo loco...
(vede il cadavere.)
(Vidí mrtvého)
Donna Anna:
Ma qual mai s'offre, o Dei,
spettacolo funesto agli occhi miei!
II padre!... padre mio!...mio caro padre!...
Don Ottavio:
Signora!
Donna Anna:
Ah, l'assassino mel trucidò.
Quel sangue - quella piaga - quel volto,
tinto e coperto del color di morte -
ei non respira più -
fredde ha le membra -
padre mio!... caro padre!... padre amato!...
io manco... io moro.
(Sviene)
Donna Anna:
Co tu zřím, Bože můj,
To divadlo tak hrozné pro oči moje !
Ach, otče, ó můj otče,
nejdražší otče !
Don Ottavio:
Ach, paní !
Donna Anna:
Zločinec ten zavraždil mi jej !
Té krve…a ta rána…ty tváře…
Blednou, jak pokrývá je barva smrti.
On přestal dýchat již,
má chladné údy !
Otče drahý, drahý otče, ach, otče drahý !
Já zemru … já zemru !
(Klesne)
Ah, soccorrete, amici, il mio tesoro!
Cercatemi, recatemi
qualche odor, qualche spirto. Ah! non tardate.
(Partono due servi.)
Donn'Anna! sposa! amica! II duolo
estremo la meschinella uccide.
Donna Anna:
Ahi!
Don Ottavio:
Già rinviene...
(ritornano i servi)
Datele nuovi aiuti.
Donna Anna:
Padre mio!
Don Ottavio:
Celate, allontanate agli occhi suoi
quell'oggetto d'orrore.
(Viene portato via il cadavere.)
Anima mia, consolati, fa core.
Don Ottavio:
Přátelé, rychlou pomoc mé lásce drahé !
Ach, sežeňte a přineste vonnou sůl,
trochu lihu, tak jenom běžte !
Ó, Anno ! Lásko, má duše !
Ta krutá rána mé nebožátko zničí.
Donna Anna:
Ach ...
Don Ottavio:
Již je lépe,
přineste ještě další …
Donna Anna:
Otče drahý !
Don Ottavio:
Teď skryjte, teď rychle vzdalte
z jejích očí ten strašlivý obraz !
Sluhové odnesou komtura.
Má sladká duše,
ó, ztiš se jen a vzmuž se !
Donna Anna:(disperatamente)
Fuggi, crudele, fuggi!
Lascia che mora anchi'io
Ora che è morto, oh Dio!
Chi a me la vita die'!
Don Ottavio:
Senti, cor mio, deh! senti;
Guardami un solo istante!
Ti parla il caro amante,
che vive sol per te.
Donna Anna:
Tu sei!... perdon, mio bene -
L'affanno mio, le pene...
Ah! il padre mio dov'è?
Don Ottavio:
Il padre? Lascia, o cara,
la rimembranza amara.
Hai sposo e padre in me.
Donna Anna:
Ah! Vendicar, se il puoi,
Giura quel sangue ognor!
Don Ottavio:
Lo giuro agli occhi tuoi,
Lo giuro al nostro amor!
A due:
Che giuramento, o dei!
Che barbaro momento!
Tra cento affetti e cento
Vammi ondeggiando il cor.
(Partono.)
Donna Anna:
Dál jdi mi z očí, zrádče,
já nechci žíti déle.
kdo byl mé žití celé,
ten za mne život dal !
Don Ottavio:
Drahá, ty má …jen poslyš …
mé slovo rány hojí,
máš věrnou lásku moji,
s ní žíti můžeš dál!
Donna Anna:
Tos ty, tos ty, má lásko ?
Ach, odpusť, milý, ta hrůza !
Ó, co je s otcem mým ?
Don Ottavio:
Tvůj otec ? Dítě milé,
zapomeň hořké chvíle,
co manžel ti otce nahradím !
Donna Anna:
Ach, můj otec,
ó, co je s otcem mým ?
Don Ottavio:
Dítě milé, zapomeň hořké chvíle,
co manžel ti otce nahradím.
Donna Anna:
Ó, přísahej, že pomstíš
otcovu svatou krev !
Don Ottavio:
Mé slovo, mé slovo :
při kráse zářných očí,
při lásce tvé i mé.
Donna Anna + Don Ottavio:
My přísaháme, Bože,
ve hrůzné této chvíli !
Ó, dej nám všechny síly,
veď kroky vášně té !
Donna Anna:
Slib, že krev tu
pomstíš, pomstíš !
Don Ottavio:
Mé slovo ! Při zářných očích,
při lásce své.
Donna Anna + Don Ottavio:
My přísaháme, Bože,
ve hrůzné této chvíli !
Ó, dej nám všechny síly,
veď kroky vášně té !