Elvira, Zerlina, Ottavio e Masetto:
Ah, dov'è il perfido?
Dov'è l'indegno?
Tutto il mio sdegno
Sfogar io vo'!
Donna Anna:
Solo mirandolo
Stretto in catene
Alle mie pene
Calma darò.
Leporello:
Più non sperate
Di ritrovarlo,
Più non cercate.
Lontano andò.
Tutti:
Cos'è? Favella!
Via presto, sbrigati!
Leporello:
Venne un colosso...
Ma se non posso...
Tra fumo e fuoco...
Badate un poco...
L'uomo di sasso...
Fermate il passo...
Giusto là sotto...
Diede il gran botto...
Giusto là il diavolo -
Sel trangugiò.
Tutti:
Stelle, che sento!
Leporello:
Vero è l'evento!
Donna Elvira:
Ah, certo è l'ombra
Che m'incontrò.
Anna, Zerlina, Ottavio e Masetto:
Ah, certo è l'ombra
Che l'incontrò.
Don Ottavio:
Or che tutti, o mio tesoro,
Vendicati siam dal cielo,
Porgi, porgi a me un ristoro,
Non mi far languire ancor.
Donna Anna:
Lascia, o caro, un anno ancora
Allo sfogo del mio cor.
Don Ottavio:
Al desio di chi m'adora
Ceder deve un fido amor.
Donna Anna:
Al desio di chi t'adora
Ceder deve un fido amor.
Donna Elvira:
Io men vado in un ritiro
A finir la vita mia!
Zerlina:
Noi, Masetto, a casa andiamo!
A cenar in compagnia!
Masetto:
Noi, Zerlina, a casa andiamo!
A cenar in compagnia!
Leporello:
Ed io vado all'osteria
A trovar padron miglior.
Zerlina, Masetto e Leporello:
Resti dunque quel birbon
Con Proserpina e Pluton.
E noi tutti, o buona gente,
Ripetiam allegramente
L'antichissima canzon:
Tutti:
Questo è il fin di chi fa mal;
E de' perfidi la morte
Alla vita è sempre ugual.
Fine del opera
Elvira, Zerlina, Ottavio a Masetto:
Ach, kde je ten zrádce?
Kde je ten ničema?
Chci dát průchod
svému rozhořčení!
Donna Anna:
Jen to, že ho uvidím
spoutaného v řetězech,
může mi utišit
můj žal.
Leporello:
Nedoufejte,
že ho najdete,
už ho nehledejte,
je daleko.
Tutti:
Co je, mluv!
No tak rychle, pospěš si!
Leporello:
Přišel obr...
Ne, nemohu...
V kouři a ohni...
Bylo trochu vidět...
člověka z kamene...
Zastavte se...
Právě tam dole...
za velkého rachotu...
právě tam ho ďábel
k sobě stáhnul.
Všichni:
Hvězdy, co to slyším!
Leporello:
Pravdivá je tato událost!
Donna Elvíra:
Ach, nepochybný je stín,
který ho potkal.
Anna, Zerlina, Ottavio a Masetto:
Ach, nepochybný je stín,
který ho potkal.
Don Ottavio:
Teď, když všichni, můj poklade,
pomstěni jsme nebem,
dej, dej mi útěchu,
nenechávej mě dále chřadnout.
Donna Anna:
Dopřej, drahý, ještě rok
mému srdci.
Don Ottavio:
Touhu milovat tě vroucně
oddálit musí věrná láska.
Donna Anna:
Touhu milovat tě vroucně
oddálit musí věrná láska.
Donna Elvira:
Já odejdu do ústraní
dožít svůj život!
Zerlina:
My, Zerlina a Masetto jdeme domů
společně povečeřet!
Masetto:
My, Zerlina a Masetto jdeme domů
společně povečeřet!
Leporello:
A já jdu do hospody
hledat si lepšího pána.
Zerlina, Masetto a Leporello:
Zůstává tedy ten lotr
s Proserpínou a Plutonem.
A my všichni dobří lidé,
opakujme radostně
prastarou píseň:
Všichni:
Takový je konec toho, který činí zlo.
Smrt ničemů je vždy
podobná jejich životu.
Konec opery