|
Svoje další dobrodružství začínám v sobotu dopoledne.
Raní mlha se již rozplynula, pomalu se blíží desátá hodina.
Stan, deky, hole a zásoba potravin a vody už je v "Bobíkovi" (Renault Twingo).
Kousek za Brnem, alespoň na mapě, se bude dnes večer od 19:00 hodin
konat koncert Jirky Březíka, rodáka z Hvozdné.
Jak se tam dostanu a kde se ubytuju ?
Prohlížím si okolí na Googlu.
A hleďme.
Luhačovice nejsou ani moc daleko a místní kemp bude finančně dostupný i během letní sezóny.
Ubytování máme vyhlídnuté, teď ještě kudy tam.
D1 je v rekonstrukci, takže tudy ne.
Horem, přes Hlinsko, Poličku, Svitavy, dolu na Olomouc, Přerov, Holešov a Fryšták...
Najednou mě uhodí do očí nápis Moravský kras.
Při cestě do Adamova, jsem přeci míjela odbočku k Macoše.
Tam jsem ještě nikdy nebyla.
Je rozhodnuto.
Hodlám si skočit na Macochu a ne do Macochy, jak by si asi pár lidí přálo :)
Změna trasy:
Ždírec, Žďár, Nové Měso na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Kunštát, Sebranice...
jedu dobře ?
Hned za odbočkou vpravo je Motorest Zlatá studna.
Kontroluji mapu a blíží se poledne... Žízeň je veliká, život mi utíká...
a tady to vůbec nevypadá špatně.
Projdu vraty do dvora po dlažbě z velkých kamenů.
Kolem původní, kamením roubené a šindelovou střechou kryté studny s rumpálem, která je hluboká 30 m a dala název celému objektu, jsou stoly se slunečníky...
Ještě se nestíhám uvelebit, mám před sebou jídelní lístek a objednané pití.
Ceny jsou přijatelné, výběr široký.
Ne jenom svíčková a kus vola na grilu, ale také už málem zapomenuté položky Menu, jako
telecí líčka, mozeček, vepřový jazyk nebo býčí žlázy...
Vyzkouším smažené býčí "koule" s bramborem a okurkovým salátem.
Než stihnu vyřídit pár e-mailů, mám oběd na stole.
Vynikající.
Jakmile dojím, obsluha odnáší špinavé nádobí,
ne jako v některých stravovacích zařízeních, kdy si vás,
po půl hodině s peněženkou v ruce, číšník milostivě všimne uprostřed zmačkaných ubrousků a zbytků krmě.
Servírky kmitají mezi stoly a na mé místo už čeká další host.
S plným žaludkem pokračuji dál...
Rájec-Jestřebí, Petrovice, Ostrov u Macochy, Vilémovice, Macocha.
Auto nechávám na parkovišti.
Pár desítek metrů a už jsem u chaty Macocha.
Fotím o sto šest tak se se mnou vydejte na prohlídku Macochy.
Vpravo - horní vyhlídka, vlevo lanovka a rovně se po schodech dojde na spodní můstek nad propastí.
Vracím se kousek zpět a vydávám se po žluté turistické značce do Skalního Mlýna.
Na prvním rozcestí vede vlevo do kopce naučná stezka, která se po kilometru zase vrací na žlutou.
Další kilometr jdu z kopce, až ke Kateřinské jeskyni.
Pohodlná asfaltka, skoro po rovině, směr Skalní Mlýn.
Tady je spodní stanice silničního vláčku.
Vydávám se po modré k Punkevní jeskyni ( dnes už je vyprodáno, rezervaci je lepší udělat přes internet).
Několikrát mě minou obě pendlující soupravy vláčku.
U Punkevní jeskyně panuje čilý stavební ruch.
Pár kroků a je tu lanovka.
Další 2 km po modré by mě zavedly na rozcestí k Dolnímu můstku Macochy,
ale čas už pokročil a já to beru zkratkou, přímo nahoru k chatě Macocha.
Kolo, kočárek, psa, dítě i Vás, to všechno se tu přepravuje lanovkou.
Krátká plavba vzduchem, rychle ještě na Dolní můstek a už se ženu zpátky k autu.
Skoro čtyři odpoledne.
Otáčím směr Vilémovice, Vyškov, po D1 do Kroměříže, Hulín, Holešov, Fryšták...
To už do Luhačovic dneska nestihnu, tak přímo do Hvozdné, kolem ZOO v Lešné a už jsem skoro tam.
Zahnout doprava a dolu z kopce. Potom ještě jednou vpravo a už jsem u rybníka.
Protáhnu se do druhé řady na parkovišti a za mnou se výjezd uzavře.
Tak. Jsem tu uvězněna až do konce koncertu.
Velká cedule hlásá, že se tu smí rybařit i stanovat.
Další ubytování nehledám.
Tady se to bude hezky spát.
Za půl hodiny začíná koncert - Jiří Březík po XXIII. na rybníku
a Daniel nikde.
Rychle přendávám do batůžku svetr, ochranu proti komárům a chladu,
pár sušenek proti hladu a vodu na pití.
Otáčím se od auta a přímo za mnou, co by cédéčkem dohodil, stojí známý vůz.
Fajn. Jsme tu všichni.
Započněme.
Hvozdná.
Myslivecký areál, v němž se nalézá chata Lovka, je umístěn na svahu.
Ve spodní části zastřešené pódium, travnatým svahem stoupají tří řady
lavic a stolů, nahoře chata Lovka a občerstvení.
Snad žádná lavice nezůstala prázdná.
Jirku Březíka (zpěv, klávesy, kytara) doprovází David Holý (baskytara), Helena Velická (violoncello),
Jiří Svoboda (příčná flétna), Veronika Savincová (zpěv), Rostislav Pikard (housle).
Do houstnoucího šera zní tóny písní Jirky Březíka (CD bylo možné zakoupit při vstupu), prokládané vtipnými monology, z udírny voní
klobásy a pivo je správně vychlazené.
Čestný host sedí v první řadě a čeká na svůj výstup.
Šero vystřídala černočerná tma, rozervaná stříbrem měsíce v úplňku.
Scéna přímo určená pro upíra.
PROGRAM VYSTOUPENÍ:
Dracula -
Džber a kord / duet s Jiřím Březíkem v roli šaška.
Klavírní doprovod - Jiří Březík
Baron Prášil -
Na křídlech fantazie / halfplayback
Etna / halfplayback
Mise -
Ten právě příchozí / halfplayback, vokály - Jiří Březík
Pár jmen / halfplayback, vokály - Jiří Březík
Závěrečná skladba:
Ráj / halfplayback, vokály - Jiří Březík
Po počátečních problémech s hudebním podkladem zazněla
první sloka, ale najednou technika opět vypověděla službu.
Uprostřed zpívání Jirka zavelel vypnout halfplayback a bez přestávky,
plynule přešel na klavírní doprovod.
Tuto improvizaci publikum ocenilo bouřlivým potleskem.
Nechtěli jsme Daniela pustit z pódia a neustále tleskali.
Půjčil si kytaru a přidal spirituál
Oh, Freedom, oh Freedom.
Po vystoupení ještě zůstal mezi diváky.
O přestávce proběhlo ještě focení a definitivně jsme se rozloučili
hodinu před půlnocí.
Koncert pokračoval až do rána.
První paprsky mě probudily.
Zvědavě jsem nakoukla přes plot do areálu.
Všude čisto, uklizeno, jako by se tu celou noc nezpívalo.
Protáhla jsem tělo, dala si snídani, složila deky a hurá do
Luhačovic.
Prošla jsem se po kolonádě, koupila lázeňské oplatky a zase mazala dál.
Uherský Brod, Uherské Hradiště, Slavkov u Brna, po D1 směr Praha.
Projela jsem všechna dopravní omezení bez problémů.
U Jihlavy jsem sjela.
Štoky, Přibyslav... ještě pár kilometrů a jsem doma...
Byl to krásný víkend.
Tak kam příště ?
|