Český Krumlov 2002

Letos se již po jedenácté konal Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. Večer 10. 8. 2002 představil svůj pěvecký repertoár Daniel Hůlka. Tento koncert měl podtitul Známé muzikálové a operní árie.
Spolu s Danem vystoupila sopranistka Martina Bauerová - sólistka Národního divadla. Hrál Český národní symfonický orchestr řízený Janem Chalupeckým.
 

Na tohle Danovo vystoupení jsme se těšili už několik měsíců. A jedinou naší starostí bylo včas si zajistit dobré lístky a ubytování. Ale nakonec jsme prožívali těžce poslední dny, když jsme sledovali alarmující stav vodních toků v jižních Čechách, který nejen ohrožoval konání koncertu, ale hlavně velmi vážně hrozil všem a všemu, co se nachází na toku řeky Vltavy a jejich přítoků.
V sobotu se udělalo nad Krumlovem nečekaně hezky. Tak, hezky, že se nechělo věřit meteorologům. Vltava vypadala, jako by se konečně umoudřila. Sobota byla vůbec bláznivě krásná.
Přijížděli jsme do Krumlova z daleka. A jak jsme se tak těšili na koncert a jen tak si rozverně představovali jak třeba někde kousek za námi či před námi jede možná i Dan - tak naše myšlenka se stala skutkem. JEL ! ... A předjel.
Snažili jsme se držet v závěsu, až do Krumlova. Neb jsme doufali, že Dan se v krumlovských křivolakých uličkách vyzná lépe než my, kteří jsme tam poprvé. Nakonec jsme společně uvízli v uličce před penziónkem, kde byli ubytováni naši přátelé, kteří zrovna řešili s místní dopravní policií škodu na blatníku způsobenou neopatrným rakouským řidičem. My jsme byli na místě a Danovi policisté poradili, jak se správně dostat autem s hudebními nástroji až na zámek.
Prásknu, že po jeho odjezdu naši do této chvíle jinak sympatičtí policisté pronesli poznámku, že "ten Hůlka je poměrně hubenej". Za což si vysloužili náš nevraživý pohled a výhružné zavrčení, že "Dan je přesně akorát!" . :)
 
Český Krumlov je velmi malebné historické město s pohádkovým zámkem, zasazené do romantické krajiny. Ne nadarmo je zahrnuto do seznamu organizace UNESCO.
 
Večerní představení na zámeckém nádvoří se vydařilo.
V hledišti zasedlo mnoho významných hostů a známých tváří. Z těch, kteří nás zaujali: pánové Daniel Dvořák - ředitel Národního divadla, Janis Sidovský s Pavlem Vítkem. My, Danovi příznivci, jsme s potěšením také zaregistrovali paní Libušku Hůlkovou s jejími rodiči a Danovu maminku.
 
V první části koncertu jsme vyslechli vybrané árie z oper W. A. Mozarta.
První byla Figarova svatba:
- předehra
- Cinque, dieci, venti (Pět, deset, dvacet), duet Zuzanky a Figara
- Deh vienni, non tardar (Ach přijď a nemeškej), árie Zuzanky
- Vedro mentr`io sospiro (Uvidím, i když teď vzdychám), árie Hraběte
- Crudel! Perche finora farmi languar cosi? (Krutý, proč mi stále činíš bolest), duet Zuzanky a Hraběte.
 
Následoval Don Giovanni.
Po krásné, legendami opředené, všem známé a oblíbené Overtuře, nám Dan a Martina Bauerová zazpívali skvosty z této opery oper:
- Deh vieni alla finestra (Ó, přijď k okénku svému), canzonetta Dona Givanniho
- Batti, batti, o bel Masetto (Uhoď, uhoď, můj Masetto), árie Zerliny
- Finch'han dal vino (Až rudé víno zbarví jim tváře), přenádherná nestoudná árie Dona Giovanniho, zvaná "šampaňská". Krása. Ač celý koncert byl skvělý, tato skladba suverenně korunovala večeru.
- La ci darem la mano (Tam ruku dám ti, má drahá), duet Zerliny a Dona Giovanniho.
 
Během přestávky se Dan převlékl z fraku do volné bílé košile a černých kalhot, rozpustil si své krásné vlasy a přenesl nás do současnosti. Český národní symfonický orchestr doplnili členové kapely Pajky Pajk: Pavel Plánka (bicí), kytaristé Ivan Korený s Janem Jakubcem a vokalisté (uvádím podle velikosti :) : Dušan Kolár, Jiří Březík, Alena Průchová, Naďa Wepperová. A samozřejmě šéf kapely Martin Kumžák, na kterého tentokrát zbyly jen klávesy :).
Začali písněmi z Danova repertoáru: Déšť, vůz a pláč, Mít kam jít, Ten právě příchozí a Pár jmen. V trošku jiném nepopovém aranžmá.
 
Po předehře z muzikálu My Fair Lady, hudebníci pokračovali skladbami Martina Kumžáka.
Velmi nás potěšili skladbou Jezero kterou Danovi napsal Martin Kumžák s Lubomírem Holzerem a jejíž část jsme v podání Martina poprvé slyšeli v pořadu Zlatíčka 5. května. Tušili jsme už tenkrát, že píseň není celá a také nás zajímalo, jestli ji Dan opravdu zařadí do svého repertoáru. Zařadil, celou. A půvabná víla, které je píseň evidentně určena, seděla nedaleko nás. :). Dnes již paní Hůlková.
 
Pak Dan zpíval skladbu Hvězdář z opery Božská komedie Martina Kumžáka.
A následovala Danova oblíbená You Are So Beatiful.
Pak přišly skladby světových muzikálů:
- I Feel Pretty (West Side Story) - Martina Bauerová
- Bess, You Is my Woman (Porgy a Bess) - Dan
- a nakonec nádherná píseň z muzikálu Vlasy Je nás pár ("zlidovělá" podle refrénu Kéž slunce svítí), zpival Dan a vokalisté. Dost mne zklamalo zkostnatělé konzervativní publikum, které se nepřidalo, neb se evidentně ostýchali jeden před druhým. Ja se domnívám, že se to v závěru decentně může.
 
Účinkující umělci sklidili obrovský zasloužený potlesk. A krásné kytice od potěšených diváků. Vytleskali jsme si dva přídavky: Ráj (v aranžmá Martina Kumžáka) a Modlitbu (v níž excelují vokály).
Po představení byl Dan trochu zaskočen lidmi, čekajícími, aby mu mohli osobně poděkovat za krásný večer, poprosit o autogram, či o společné foto. Překvapilo mne, že kolik mezi nimi bylo diváků ze zahraničí.
 
Po koncertě jsme se procházeli nasvíceným nočním Krumlovem, kochali se krásou města, potkávali známé osobnosti, které jsme viděli před chvíli na pódiu či v publiku.
 
A dnes, když píši tuto reportáž, sleduji intenzivně zpravodajství, jak se daří Krumlovu. Vidím a slyším zprávy, že voda se vrátila a uhodila jestě víc než v předchozím týdnu. Myslím na obyvatele Krumlova, se kterými jsem se o víkendu potkala - jak asi zvládají pohromu a přeji si, aby se počasí konečně zas umoudřilo.