Hukvaldy/Dolní Sklenov - 6.7.2010

6.7.2010 - Hukvaldy / Koncert Lubomíra Brabce a Daniela Hůlky. Týden panující tropická vedra včera vystřídalo hřmění. V noci se spustil déšť. Je 5 ráno, obloha je šedavá a stále prší. Vyrážíme na nádraží, já a můj dnešní společník. silnice je mokrá, ale už nemusíme vytahovat pláštěnku. Na nádraží dorážíme s předstihem, koupit jízdenku a můžeme jet. Čeká nás cesta do Pardubic, tam přesednout na SC do Ostravy-Svinova, rychlíkem do Studénky a osobním vlakem do Příbora. Z Příbora už je to jen pár (6-8) kilometrů na hrad Hukvaldy, kde se dnes má v 16:00 koncert konat. Až do Pardubic probíhá cesta skvěle. Po příjezdu Pendolína se ženeme k vozu č.4. Vlakový personál se na nás dívá trochu podezíravě. (Což o to, něco jako já, občas Pendolínem cestuje, ale můj obstarožní přítel vzbuzuje nedůvěru.) Každý na své místo a už se řítíme krajinou, šedá mračna nás provází. Před stanicí Olomouc hl.n. míjíme nákladní vozy, které byly poškozeny při železniční nehodě, která zablokovala hlavní trať před pár dny. Před Brodkem zvolňuje Pendolíno rychlost. Na vedlejší koleji nás předjíždí osobní vlak. Užaslé tváře cestujících za okny. Málo kdy se stane, aby něco předjelo Pendolíno, většinou je tomu naopak. Koncová světla osobáku mizí. Jen na chvíli. Trať před námi je volná a nabíráme rychlost. Stejné tváře, jen v opačném pořadí a už je necháváme daleko za sebou. Pár kapek nakreslilo přerušovanou čáru na sklo. Leje jak z konve. Ostrava-Svinov: už jen krápe. Vracím se rychlíkem zpátky do Studénky, tam přesedám na motoráček směr Štramberk a ze stanice Příbor se řítím po silnici. Do toho nejdelšího krpálu, oblečená v řvavě žluté pláštěnce, s hrbem z batohu, sotva lezu. Někde uprostřed cesty vzhůru, mě míjí stádo koní pod kapotou Subaru. Díky špatnému počasí byl koncert přeložen z hradu Hukvaldy do sálu školy v Dolním Sklenově. Jsem na místě. Už neprší. Ještě mám hodinku čas. Najdu hospodu, dám si čaj a napíšu pár slov do notýsku. Za chvíli, až trochu oschnu a zahřeju se čajem, tak se skočím převléknout, než zase vyrazím zpátky ke škole.
Koncert začíná. Daniel Hůlka, Hukvaldy

Program:

Daniel a Lubomír /
G.F. Handel - Ombra mai fu
(Xerxes)
(vedro-Danielovi posloužily
noty jako vějíř)

G. Martini - Piacer d'amoure
A. Stradella - Gebet

Lubomír /
Heitora Villa-Lobos -
Pocta Tárregovi

Daniel a Lubomír /
W.A.Mozart -
Canzonetta (Don Giovanni)
L.Sluka - 3 renesanční písně

Lubomír /
F.Tárrega - Gran Jota pro kytaru
(skladba, ve které kytarysta předvede všechno, co se s kytarou dá provádět).
Sněžení

Daniel a Lubomír /
A.Dvořák - Hospodin jest můj pastýř
A.Dvořák - Když mne stará matka
F.Schubert - Ave Maria

Děkovačka.

Přídavek:
Žádnej kód
(2 drobná přeřeknutí v textu)

Rychle převléknout, naskočit na kolo a už si to uháním po silnici zpátky.
Do kopečka musím kolo vytlačit, ale dolů jedu jak blesk.
Na nádraží jsem dorazila s prvními kapkami. Ukrutný lijavec na sebe nenechal dlouho čekat.
Za chviličku si to přisupěl motoráček do Studénky, potom rychlíkem do Ostravy-Svinova, pendolínem do Pardubic.
Tady na chvíli cestu přeruším. Je noc a žádný spoj nenavazuje dál.
Penzion "Na Krétě" je těsně za nádražím v Rosicích, takže trmácení na vlak ráno odpadá. Narvu kolo do vláčku a už šupajdím do práce.
Zbylo mi pár fotografií a hezká vzpomínka na koncert.
Tak zas někde příště.

Text: © Jana Blažková

Zpět na úvodní stránku