|
30.10.2010 - Polná/Vzpomínání
Fotografie se moc nepovedly, najdete jeTADY.
Přímo z práce do Polné, ani nemám čas zastavit se na benzince pro něco k pití.
Místo přes Českou Bělou to beru úzkými silničkami přes Havlíčkovu Borovou, rodiště novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského, Přibyslav, která proslula nejen díky Pribináčku, ale narodil se tu třeba i český nakladatel Jan Otto, autor Ottova slovníku naučného.
Míjím přibyslavský zámek, hodiny na věži ukazují za deset minut šest večer. Slíbila jsem, že budu u kostela hodinu před začátkem. To nemohu stihnout.
Autíčko šplhá do kopce, aby se vzápětí vrhlo dolů. Pár ostrých zatáček, rovinka... V dáli se objeví světla v noční tmě. Míjím hřbitov, autobusové nádraží a už jsem na náměstí v Polné. Zaparkuji a ve chvíli, kdy hlučně zabouchnu dveře své milované plechovky, odbíjí na věži šestá hodina večerní. Já tu jsem, bohužel ten, na koho tu čekám, si vstupenky nevyzvedne. Zůstávají v zalepené obálce se jménem příjemce po celý koncert. Škoda. Mohla jsem je někomu věnovat.
Kapela začíná zkoušet.
Třičtvrtě hodiny před koncertem dorazil ke kostelu Daniel.
Po setmění začalo pořádně přituhovat, jsem zmrzlá na kost a v kostele to nebude o nic lepší.
19:00
Hned na začátku koncertu Jirkovi Škorpíkovi "zamrzly" klávesy. Po krátkém restartu mohl koncert začít.
Účinkující:
Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár...
za doprovodu skupiny Rhythm Orchestr.
PROGRAM
Daniel Hůlka, Jiří Škorpík
Neptej se proč jdu ti sbohem dát
Hádanka s tajenkou
Pár jmen
Sníh
Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár
Ráj
Vím, že jsi se mnou
Pohřeb
Jiří Škorpík
Toužím
Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár...
za doprovodu skupiny Rhythm Orchestr.
Gabriel
Déšť, vůz a pláč
Za to nemohou andělé
Města
Když vchází soumrak
Můžem se vznést
Již po druhé zazněla i nová písnička:
Tulák
Láskou svět spoutej
Modlitba, pro příští tisíciletí
Během děkovačky jsem v obecenstvu zaregstrovala známou tvář.
Jen pár řad ode mne seděl sólista Státní opery Košice - Jakub Pustina.
Přídavek:
Láskou svět spoutej
Těšila jsem se, jak se operní baryton rozezní kostelem a ono nic. Během části, kdy by se mělo ke kapele přidat publikum bylo skoro ticho.
No dobře, ticho rušené jedním příšerným ječákem, který patřil mě, za což se těm, kdo mají hudební sluch dodatečně omlouvám.
Koncert skončil.
Posluchači se rozešli do svých teplých domovů, jen pár bludných duší pořád doufá, že ještě naposledy zahlédnou svého oblíbeného interpreta.
Technici zatím sbalili svoje nádobíčko a nakládají ho do vozu.
Je krátce po 22. hodině a Daniel také odjíždí.
Při zpáteční cestě se moc nezahřeju.
Z Přibyslavi to beru přes Žižkovo Pole na Českou Bělou, pak už jenom přes les, kolem letiště na Dobkově, přes kopeček a už jsem doma. Ještě není ani půlnoc.
Tak zas někdy příště.
|