Hůlka slavil narozeniny
Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný
společností NEWTON Information Technology, s. r.
o.
Datum: 08.06.2004 Autor: Helena Vacková Zdroj:
Právo
Skromný, milý, hodný kluk, navíc výborný zpěvák a velký
profesionál. Takhle vidí Daniela Hůlku lidé z jeho okolí, kteří pro něj minulý
čtvrtek po představení muzikálu Bídníci, kde Dan hraje strážníka Javerta,
připravili v GoJa Music Hall oslavu k jeho šestatřicátým narozeninám.
Jak
by si ale možná mnozí mohli myslet, žádný alkohol proudem netekl. A sám
muzikálový Pán démonů - tak se Hůlkovi léta přezdívá kvůli jeho zjevu a silnému
rezonujícímu hlasu - dokonce celý večer v ruce držel nealkoholické pivo. "Od
konce února nepiju. Přišlo mi, že je potřeba to na nějakou dobu udělat, protože
mám hodně práce. Je pravda, že alkohol vyčerpává organismus, a já potřebuju být
stále v pohodě a odpočatý," říká ke své abstinenci Hůlka, který si podle svých
slov mejdanů užil až až. "Teď už oslavy tolik nevyhledávám jako dřív. Ale když
se to podaří, je to fajn." "Nejvíce jsme si s Danem užili za éry muzikálu
Dracula, kdy jsme se propili nejedním mejdanem," vzpomíná jeho dlouholetý
kolega, zpěvák Pavel Vítek. Nejdokonalejší podle něj bylo, když jednou slavili
premiéru Draculy v Bratislavě. "Myslím, že jsem tehdy do hotelu trefil jen díky
Danovi, který mě přenesl přes nějaké vysoké zábradlí u magistrály. Ráno jsme pak
s celým týmem vtančili v povznesené náladě na snídani, personál se před námi
zamkl v kuchyni a my jsme jim to tam totálně vyjedli."
Největší radost
měl z motorky
Hůlkovi minulý čtvrtek přál snad každý, i diváci v publiku,
kteří ho při děkovačce jak za výkon, tak k narozeninám odměnili
několikaminutovým bouřlivým potleskem. Hlavní gratulace ale přišly až po
představení. Příležitost potřást mu rukou si nenechal ujít ani několikanásobný
český slavík Karel Gott, od kterého Dan dostal pero značky Mont Blanc. Producent
Bídníků František Janeček ho zase obdaroval malým budíkem Chopard a obrázkem -
grafikou od Jiřího Anderleho. "Za celý život jsem dostal spoustu dárků, ze
kterých jsem měl obrovskou radost, ale nejvíce mě potěšilo, když mi táta k
patnáctým narozeninám koupil moji první motorku. Na to nezapomenu nikdy," usmívá
se Hůlka. Rychlé stroje je jedna z věcí, pro které má Dan slabost. "A pak
taky cestování. Je vidět, že poznávání té naší kuličky ho vzalo. Nejezdí ale na
organizované zájezdy, vždycky vyrazí s partou kamarádů. Navíc v zahraničí ho
nikdo tak dalece nezná, takže si to tam užívá, má tam své soukromí," tvrdí
Hůlkův manažer Ondřej Málek. Ačkoli si zpěvák libuje v adrenalinových zážitcích,
strach o něj Málek nemá. "Už je mu přece jen těch šestatřicet, takže vyrostl z
klukovin a umí se ohlídat." Největší husarský kousek se podle něj Hůlkovi
povedl před několika lety v Olomouci, kde o půlnoci v místním parku natrhal své
přítelkyni kytici tulipánů, za což ho zatkla policie a předvedla na stanici v
želízkách. "To byla vyloženě klukovina," vzpomíná Málek. "Záleží na tom, co kdo
pokládá za klukovinu. Ty já nedělám, jsem prostě hrozně rozumný," směje se
naopak zpěvák.
Drahé věci ho nelákají
"Já jsem se zpočátku o
Danovi domníval, že je poněkud jiný, trošku nafoukaný a trošku pyšný," říká
Janeček s tím, že čím déle Hůlku zná, tím ho má radši. "Protože je to nesmírně
hodný, velmi citově založený kluk." Ondřej Málek k tomu dodává, že je navíc
skromný. "Nelákají ho movité věci, takové ty dětské sny si splňuje cestováním,
chce si to prostě všechno užít." "K životu mi stačí mít dobrou práci, která
mě baví, hlavně abych neměl pocit, že dělám něco jenom kvůli penězům. To je
základ. A pak abych si vydělal prací na pohodlné bydlení, protože potřebuju
odpočívat. Mít auto a aspoň jednou za čas peníze a volno na to, abych mohl někam
vyjet co možná nejdál a vyčistil si hlavu," zamýšlí se Hůlka nad tím, co je pro
něj opravdu důležité. Pro Pavla Vítka je Dan především dlouholetý a bezvadný
kamarád, vynachválit si ho nemůže také jako kolegu v muzikálech. "Myslím, že se
nám spolu na jevišti partneřilo vždycky fajn, protože on je profík. Navíc vždy
odvede suverénní výkon, což je pro člověka zavazující a zároveň povznášející.
Vždycky se vám na jevišti skvěle hraje s někým, kdo vydává ze sebe maximum. To i
vás nutí být precizní a pak nastane ta souhra, jako například v Bídnících, kde
lidi na konci plácají tolik, až si říkáte proč. Prostě se jim to
líbí."
NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c)
2003 Zdrojem zpráv je PRÁVO, BORGIS, a.s. Copyright (c) 2000 -
2003 |