Hůlka slavil narozeniny

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
 
Datum: 08.06.2004
Autor: Helena Vacková
Zdroj: Právo
 

Skromný, milý, hodný kluk, navíc výborný zpěvák a velký profesionál. Takhle vidí Daniela Hůlku lidé z jeho okolí, kteří pro něj minulý čtvrtek po představení muzikálu Bídníci, kde Dan hraje strážníka Javerta, připravili v GoJa Music Hall oslavu k jeho šestatřicátým narozeninám.

Jak by si ale možná mnozí mohli myslet, žádný alkohol proudem netekl. A sám muzikálový Pán démonů - tak se Hůlkovi léta přezdívá kvůli jeho zjevu a silnému rezonujícímu hlasu - dokonce celý večer v ruce držel nealkoholické pivo. "Od konce února nepiju. Přišlo mi, že je potřeba to na nějakou dobu udělat, protože mám hodně práce. Je pravda, že alkohol vyčerpává organismus, a já potřebuju být stále v pohodě a odpočatý," říká ke své abstinenci Hůlka, který si podle svých slov mejdanů užil až až. "Teď už oslavy tolik nevyhledávám jako dřív. Ale když se to podaří, je to fajn."
"Nejvíce jsme si s Danem užili za éry muzikálu Dracula, kdy jsme se propili nejedním mejdanem," vzpomíná jeho dlouholetý kolega, zpěvák Pavel Vítek. Nejdokonalejší podle něj bylo, když jednou slavili premiéru Draculy v Bratislavě. "Myslím, že jsem tehdy do hotelu trefil jen díky Danovi, který mě přenesl přes nějaké vysoké zábradlí u magistrály. Ráno jsme pak s celým týmem vtančili v povznesené náladě na snídani, personál se před námi zamkl v kuchyni a my jsme jim to tam totálně vyjedli."

Největší radost měl z motorky

Hůlkovi minulý čtvrtek přál snad každý, i diváci v publiku, kteří ho při děkovačce jak za výkon, tak k narozeninám odměnili několikaminutovým bouřlivým potleskem. Hlavní gratulace ale přišly až po představení. Příležitost potřást mu rukou si nenechal ujít ani několikanásobný český slavík Karel Gott, od kterého Dan dostal pero značky Mont Blanc. Producent Bídníků František Janeček ho zase obdaroval malým budíkem Chopard a obrázkem - grafikou od Jiřího Anderleho.
"Za celý život jsem dostal spoustu dárků, ze kterých jsem měl obrovskou radost, ale nejvíce mě potěšilo, když mi táta k patnáctým narozeninám koupil moji první motorku. Na to nezapomenu nikdy," usmívá se Hůlka.
Rychlé stroje je jedna z věcí, pro které má Dan slabost. "A pak taky cestování. Je vidět, že poznávání té naší kuličky ho vzalo. Nejezdí ale na organizované zájezdy, vždycky vyrazí s partou kamarádů. Navíc v zahraničí ho nikdo tak dalece nezná, takže si to tam užívá, má tam své soukromí," tvrdí Hůlkův manažer Ondřej Málek. Ačkoli si zpěvák libuje v adrenalinových zážitcích, strach o něj Málek nemá. "Už je mu přece jen těch šestatřicet, takže vyrostl z klukovin a umí se ohlídat."
Největší husarský kousek se podle něj Hůlkovi povedl před několika lety v Olomouci, kde o půlnoci v místním parku natrhal své přítelkyni kytici tulipánů, za což ho zatkla policie a předvedla na stanici v želízkách. "To byla vyloženě klukovina," vzpomíná Málek. "Záleží na tom, co kdo pokládá za klukovinu. Ty já nedělám, jsem prostě hrozně rozumný," směje se naopak zpěvák.

Drahé věci ho nelákají

"Já jsem se zpočátku o Danovi domníval, že je poněkud jiný, trošku nafoukaný a trošku pyšný," říká Janeček s tím, že čím déle Hůlku zná, tím ho má radši. "Protože je to nesmírně hodný, velmi citově založený kluk." Ondřej Málek k tomu dodává, že je navíc skromný. "Nelákají ho movité věci, takové ty dětské sny si splňuje cestováním, chce si to prostě všechno užít."
"K životu mi stačí mít dobrou práci, která mě baví, hlavně abych neměl pocit, že dělám něco jenom kvůli penězům. To je základ. A pak abych si vydělal prací na pohodlné bydlení, protože potřebuju odpočívat. Mít auto a aspoň jednou za čas peníze a volno na to, abych mohl někam vyjet co možná nejdál a vyčistil si hlavu," zamýšlí se Hůlka nad tím, co je pro něj opravdu důležité. Pro Pavla Vítka je Dan především dlouholetý a bezvadný kamarád, vynachválit si ho nemůže také jako kolegu v muzikálech. "Myslím, že se nám spolu na jevišti partneřilo vždycky fajn, protože on je profík. Navíc vždy odvede suverénní výkon, což je pro člověka zavazující a zároveň povznášející. Vždycky se vám na jevišti skvěle hraje s někým, kdo vydává ze sebe maximum. To i vás nutí být precizní a pak nastane ta souhra, jako například v Bídnících, kde lidi na konci plácají tolik, až si říkáte proč. Prostě se jim to líbí."

NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c) 2003
Zdrojem zpráv je PRÁVO, BORGIS, a.s. Copyright (c) 2000 - 2003