ZPĚVÁK DANIEL HŮLKA VYDÁVÁ NOVÉ ALBUM DÍLEM JÁ A ŘÍKÁ:
Nemohu dělat pořád to samé dokola
Hůlkovo nadechnutí
Nové Hůlkovo album Dílem já není výsledkem touhy někam se posunout. Je
křižovatkou, na kterou se dostal přirozeným krokem, a teď se rozhoduje, jak se
svým talentem naloží.
Jestliže v minulosti byl jeho repertoár okázalý, bez pokusu vyžadovat po
posluchači intelektuální spolupráci, tentokrát se pohroužil sám do sebe.
Posluchač se musí snažit, aby do jeho nového světa (který mu pomohli vytvořit
Michal Pavlíček, Michaela Poláková a textař Jan Sahara Hedl) pronikl. To
podstatné se už neodehrává na povrchu, nýbrž v jeho nitru. Hůlka nepotřebuje
dokazovat, jak fenomenální zpěvák je. I díky tomu je na desce prvotně
nejvýraznější coververze skladby od Neila Diamonda, Hej, už se to blíží. Ale vem
to čert.
Slyšte meditaci člověka, který ví víc. Jeho risk není zisk, je to plné
vdechnutí. (jaš)
Daniel Hůlka: Dílem já
Sony Music/Bonton, 48:14
|
Dosud jste své desky vydával u společnosti EMI, nicméně
novinka vychází Sony Music/Bonton. Co vedlo úspěšného zpěváka
k výměně vydavatelské stáje?
Po pěti letech spolupráce s EMI jsme najednou začali mít každý
jiný názor na to, jakou cestou bych se měl ubírat, a tak když
mi skončila smlouva, rozloučili jsme se. Dostal jsem pak
několik různých nabídek a ta od Sony Music/Bonton byla
nejlepší. Kdyľ jsme se se šéfem firmy Zbyňkem Knoblochem
začali o případné spolupráci bavit, reagoval nejpozitivněji na
mé nové představy. Navíc přišel s nápadem, aby mou desku
produkoval Michal Pavlíček, což pro mě bylo velmi přitažlivé.
Na jeho hudbě jsem částečně vyrůstal a hrozně si ho vážím. Je
to fajn muzikant i člověk.
V čem se lišila vaše představa od vizí předešlé vydavatelské
firmy?
Jako každý člověk, i já se samozřejmě v muzikantském i
soukromém životě vyvíjím. Nechtěl jsem dělat to samé, jenže
oni to vyžadovali, chtěli jít co nejvíc po komerci, žádné
experimenty. Já se chtěl soustředit hlavně na kvalitu, v tom
jsme se neshodli.
Znamená to, ľe nad vašimi staršími alby lámete hůl?
To v žádném případě. Jen nechci dělat neustále totéž.
S Pavlíčkem jste měli na společnou práci stejný názor?
Deska vznikla na bázi komunikace. Oba jsme měli představu a
každý z nás musel trochu ustoupit. Pracovali jsme spolu dva
roky, takže když se zeptáte na náš dnešní názor, je úplně
shodný. Vznikla jakási tvůrčí skupina, ve které kromě Michala
a mě byli ještě textař Jan Sahara Hedl a skladatelka Míša
Poláková. Jejím vůdčím elementem byl Pavlíček.
Na nové desce jste mnohem civilnější než na předcházejících
albech. Nebojíte se, že díky té změně přijdete o některé
skalní fanoušky?
Je jasné, že když zpěvák přijde s něčím novým, riskuje ztrátu
příznivců. Když ale člověk dělá hudbu, měl by se snažit
předkládat stále něco nového, jinak stagnuje. Věřím, že se u
nás vyvíjí i posluchačský vkus.
Má změna vašeho přístupu k muzice souvislost s vašimi
cestami do Asie a příklonem k tamním filozofiím?
Tak bych to nestavěl. Cestování kamkoli vývoj člověka
samozřejmě ovlivňuje. Je to velmi poučné, protože když sedí
doma, nikdy nezíská zkušenosti, jako když jezdí po světě.
|