ZPĚVÁK DANIEL HŮLKA VYDÁVÁ NOVÉ ALBUM DÍLEM JÁ A ŘÍKÁ:

Nemohu dělat pořád to samé dokola


Hůlkovo nadechnutí

Nové Hůlkovo album Dílem já není výsledkem touhy někam se posunout. Je křižovatkou, na kterou se dostal přirozeným krokem, a teď se rozhoduje, jak se svým talentem naloží.
Jestliže v minulosti byl jeho repertoár okázalý, bez pokusu vyžadovat po posluchači intelektuální spolupráci, tentokrát se pohroužil sám do sebe. Posluchač se musí snažit, aby do jeho nového světa (který mu pomohli vytvořit Michal Pavlíček, Michaela Poláková a textař Jan Sahara Hedl) pronikl. To podstatné se už neodehrává na povrchu, nýbrž v jeho nitru. Hůlka nepotřebuje dokazovat, jak fenomenální zpěvák je. I díky tomu je na desce prvotně nejvýraznější coververze skladby od Neila Diamonda, Hej, už se to blíží. Ale vem to čert.
Slyšte meditaci člověka, který ví víc. Jeho risk není zisk, je to plné vdechnutí. (jaš)
 
Daniel Hůlka: Dílem já Sony Music/Bonton, 48:14
 


Dosud jste své desky vydával u společnosti EMI, nicméně novinka vychází Sony Music/Bonton. Co vedlo úspěšného zpěváka k výměně vydavatelské stáje?
 
Daniel Hůlka Po pěti letech spolupráce s EMI jsme najednou začali mít každý jiný názor na to, jakou cestou bych se měl ubírat, a tak když mi skončila smlouva, rozloučili jsme se. Dostal jsem pak několik různých nabídek a ta od Sony Music/Bonton byla nejlepší. Kdyľ jsme se se šéfem firmy Zbyňkem Knoblochem začali o případné spolupráci bavit, reagoval nejpozitivněji na mé nové představy. Navíc přišel s nápadem, aby mou desku produkoval Michal Pavlíček, což pro mě bylo velmi přitažlivé. Na jeho hudbě jsem částečně vyrůstal a hrozně si ho vážím. Je to fajn muzikant i člověk.
 
V čem se lišila vaše představa od vizí předešlé vydavatelské firmy?
 
Jako každý člověk, i já se samozřejmě v muzikantském i soukromém životě vyvíjím. Nechtěl jsem dělat to samé, jenže oni to vyžadovali, chtěli jít co nejvíc po komerci, žádné experimenty. Já se chtěl soustředit hlavně na kvalitu, v tom jsme se neshodli.
 
Znamená to, ľe nad vašimi staršími alby lámete hůl?
 
To v žádném případě. Jen nechci dělat neustále totéž.
 
S Pavlíčkem jste měli na společnou práci stejný názor?
 
Deska vznikla na bázi komunikace. Oba jsme měli představu a každý z nás musel trochu ustoupit. Pracovali jsme spolu dva roky, takže když se zeptáte na náš dnešní názor, je úplně shodný. Vznikla jakási tvůrčí skupina, ve které kromě Michala a mě byli ještě textař Jan Sahara Hedl a skladatelka Míša Poláková. Jejím vůdčím elementem byl Pavlíček.
 
Na nové desce jste mnohem civilnější než na předcházejících albech. Nebojíte se, že díky té změně přijdete o některé skalní fanoušky?
 
Je jasné, že když zpěvák přijde s něčím novým, riskuje ztrátu příznivců. Když ale člověk dělá hudbu, měl by se snažit předkládat stále něco nového, jinak stagnuje. Věřím, že se u nás vyvíjí i posluchačský vkus.
 
Má změna vašeho přístupu k muzice souvislost s vašimi cestami do Asie a příklonem k tamním filozofiím?
 
Tak bych to nestavěl. Cestování kamkoli vývoj člověka samozřejmě ovlivňuje. Je to velmi poučné, protože když sedí doma, nikdy nezíská zkušenosti, jako když jezdí po světě.
 

 

Autor: Jaroslav Špulák, foto: Sony Music/Bonton, Právo 13. 5. 2004

 
Zpět na úvodní stránku
© Webmaster