Světová premiéra: Božská komedie

S jakými pocity přicházíte do Státní opery představit vaši Božskou komedii a co od tohoto uvedení očekáváte?
Martin Kumžák: "V projektu Bušení do železné opony je zásadní omezení, a to forbína s komorním obsazením. Já jsem dal dohromady pětapadesátičlenný orchestr, samé špičkové osobnosti. Podařilo se to díky tomu, že jsme kamarádi a každý něco umí, takže to není školní besídka. Obhájil jsem nápad provést Božskou komedii na jevišti, bude to regulérní premiéra se vším všudy, s orchestrem, aplausy, děkovačkou. Možnost uvést Božskou komedii ve Státní opeře vnímám samozřejmě především jako uznání úcty k naší práci a úsilí, které jsme do díla vložili. Bereme na sebe kompletní odpovědnost za celý večer. Já dávám tuto premiéru na roveň všem těm jejich "velkým" kusům. Nechtěl bych říct, že to je proti někomu nebo něčemu, naopak chtěl bych, aby naše opera byla pochopena jako poděkování za možnost se představit. To je pocta největší, jakou jsme mohli dostat. V této podobě se dá uvádět přímo ve Státní opeře nebo na prknech Národního divadla. Je to tvar, který je pro večer 3. února připravený tak, že nemá žádnou vadu."
 
Můžete naznačil, o čem opera je? Název nabízí paralelu s Dantovou Božskou komedií...
Martin Kumžák: "O čem je? Prvotní záměr byl, že láska jediná nás může spasit před vším, ať si jakékoliv náboženství říká, co chce, bez lásky to nejde. To je můj názor. A protože já sám jsem ji postrádal, sice jsem ji v sobě měl, ale nepřicházela ke mně, spojil jsem se s libretistou Lubošem Holzerem a s Balijskou princeznou Kamilkou Tjokordovou. Ti vznik opery na tento námět duchovně podpořili a myšlenka byla na světě. Jsem romantický typ, hledající odpověď na řadu otázek. Chtěl jsem to udělat tak, že já – ne já konkrétně, ale někdo takový - vstoupí na kříž místo Ježíše."
Lubomír Holzer (libretista): "Vlastní nápad se zrodil asi před rokem. Vůbec jsme se s Martinem nezabývali myšlenkou, že Dante napsal dílo s názvem Božská komedie. V okamžiku, kdy mě Martin kontaktoval, začal jsem psát libreto, ale název jsme pořád ještě neměli. Obsah se vytvářel přes prázdniny a já jsem měl v hlavě nástin zápletky v životě Olympské božské rodiny, která se měla převtělit do dnešní doby. Ale to byla jen úvodní konstrukce, ze které jsme se posléze dostali k vlastnímu obsahu.
V září mi Martin zavolal, abych si sedl a psal, protože počátkem února je premiéra ve Státní opeře. Jak přišel termín, byli jsme přinuceni do práce skočit po hlavě. Psal jsem jedno jednání za druhým, dal Martinovi a on na základě toho psal hudbu."
 
Obvykle, pokud vím, skladatel a libretista pracují spolu v jeden okamžik a na jednom místě...
Lubomír Holzer: "My jsme si mohli dovolit pracovat takto právě proto, že jsme oba muzikanti. Když jsem psal, samozřejmě jsem si cosi broukal, aby to bylo zpívatelné. Opera se tvoří dejme tomu rok, dva, ale my jsme na to měli jen dva a půl měsíce..."
 
Připadá mi to trochu neskutečné... Musí to být obrovské úsilí vše stihnout v tak neuvěřitelně krátkém čase?
Martin Kumžák: "Když jsem před časem zašel do Státní opery Praha, dozvěděl jsem se, že uvedení nové opery trvá až čtyři roky. Ale proč? Když tady teď je ten obrovský potenciál... Za čtyři roky může být všechno jinak Nakonec mi 20. září zavolali, že počátkem února bude premiéra. Nicméně dnes řešíme scénu, orchestr je kompletní, což je důkazem toho, že když je silná myšlenka, velká chuť a není to "kšeft", dá se udělat cokoliv. Minulý týden jsem dopsal partituru, ale pro mě je to "už" minulý týden... Vím, že někomu to může připadat šílené, že někdo před čtrnácti dny dokončí operu a už vymýšlí další projekty. Jsem rozjetý a jen chrlím další a další věci!"
 
Byla práce na "Božské komedii" něčím odlišná od vašich předchozích projektů a co bylo vůbec nejtěžší?
Martin Kumžák: "Jestliže má vzniknout skutečně schopný tým, v Americe to funguje tak, že si autor vybere, s kým chce pracovat. Tady není výběr. Tady jsou dobří tři režiséři, dva muzikanti, pět zpěváků. To znamená, když udělám nějaký projekt, tak tam prostě bude zpívat Dan Hůlka, protože jsme kamarádi, pak protože je slavný a protože vím, že se to spojení prostě povede. Když se budeme navzájem štvát, tak to nemá cenu a já musím vybrat někoho jiného. To znamená, když se rodí tým, ne všichni unesou ten tlak. To je obrovský tlak! Když už tým žije, tak, aby něco v našich podmínkách vzniklo, musí se projít ohněm... A to je to nejtěžší."
 
V hlavních rolích vedle Daniela Hůlky vystoupí Tomáš Trapl, Dasha, Lukáš Hynek-Krämer, Dušan Kollár, Jana Tetourová, Karla Bytnarová, Jana Hermachová, Lubomír Holzer a řada dalších.
Dirigent: Jan Chalupecký, Režie: Jiří Gogela, Výtvarník: Ondřej Eremiáš.
 
Text a foto: ©Renata Marešová