Dracula je nadčasový. Viděla jsem několikrát jeho původní představení v Praze, viděla jsem i inscenaci v Bratislavě. Jiná následná zahraniční představení znám jen zprostředkovaně.
Zprvu kuloárová a posléze i veřejná informace "Dracula se vrací domů" nám zazněla jako balzám na duši. Netrpělivě jsme zjišťovali KDO KDY hraje, informace se průběžně měnily. Vyptávala jsem se už předem kamaráda z nejmenovaného média, který byl na generálce, jaké TO je, a ten se netajil tím, že moc pěkné. Díky tomu ze mne spadla nervozita. A vzala si dovolenou rozjela jsem se lehkomyslně do Prague a byla jsem na třech představeních:)

Opět jsme zažili ten nádherný mráz při prvních tónech předehry a po známém zvuku roztržené opony jsme opět byli v Transylvánii.
Do premiéry obsadila produkce pěvecké hvězdy, bez kterých si většina muzikál nedovede představit:
Dracula - Daniel Hůlka. Byl opět fantastickým Draculou. Už kdysi, kdo jsme ho v této roli spatřili, spontánně jsme prohlásili, že to je role pro něj jako ušitá. A posléze zjistili, že Daniel Hůlka účinkuje i v jiných divadlech a jiných rolích, a kdo ho, například, viděl zpívat Dona Giovanniho, byl rovněž unešen a nucen prohlásit , že je i Don Giovanni jako vyšitý.
Tomáš Bartůněk nemá takové hlasové rozpětí ve výškách a co Dan uzpívá jen tak, Bartůňkovi dělá potíže. Ale byla bych nespravedlivá, kdybych ho nepochválila.
Skvělí byli Jiří Korn v trojroli šašek-sluha-profesor a Jana Vaculíková jako alternace Lorraine.
Leona Machálková zpívala dobře, ale mohla trochu více zoufat a zuřit ve scéně Lorraine v podzemí.
Krásně zpíval Steven Bohuš Matuš. Marian Vojtko byl také fajn. Role Stevena, ač ji každý z nich pojal po svém, jim oběma sedí.
Překvapil mne příjemně Karol Cinno v roli drsného Nicka.
Adriana/Sandra Iveta Bartošová byla trochu unylá.
Druhá Adriana/Sandra Kateřina Mátlová zápasila ze zvukaři (nebo oni s ní). Ale to se určitě vytříbí. Někdo je dobrý zpěvák, někdo tanečník, někdo lepší herec. Muzikálové role jsou náročné a každý divák má navíc svůj subjektivní náhled. Ještě dodnes konfrontujeme názory :).
 
Nejvíc nás potěšil Dan.
Byl tak úžasný Drákula, že prožitek z představení budeme pociťovat ještě dlouho a vzpomínat na jednotlivé detaily.
Na Draculův úvodní zpupný a bezohledný vstup do porobeného kláštera "Nejdu snad nevhod, už je po mši svaté? Vzývali jste boha, tak mě tady máte".
Na Draculovu nesnesitelnou bolest při úmrtí Adriany, ze které vytryská rouhačká píseň Nespravedlivý Bůh.
Na árii "Ať zazní písně místo hran a každý ať se směje", kde se Dracula prostopášně směje a současně je v hlasu skryt hluboký pláč.
Na jeho zděšení, když zardousí první oběť "Jsem ještě člověk?... NÉÉÉ!"
Na jeho apatickou zoufalost z věčného života "Žít – je velký balvan, věčný trest"
Na Lorrainino vyznání "Mnou nespoután, mnou milován... Buď vůle tvá! Jsi můj pán!" i Adrianino "Dlaň má je zas ve tvé"
Ale i na Profesorovy problémy s výpočetní technikou v Dehybernaci "A hrome, přístroj se mi zasek!" či na Škodolibé nymfy "Radujme se, jak ty zvěsti krásné jsou... krásné jsou ... že se kněžna s knížetem už nesnesou" nebo nešťastnou Lorraine v podzemí či Sandřino "Slova teď v hrdle mi váznou, možná i bojím se Vás..."
Na dramatický srdceryvný Draculův výkřik "Já nechci žít!!!", po kterém už následuje Snový soud a finále Draculova smrt "Co zůstává, je tvé Já..." a smutek diváků, že je konec úchvatného představení.
 
Po premiéře jsme byli produkcí pozváni na občerstvení, kde jsme mimo jiné ochutnali likér Dracula, stylově podáváný jako krev ve zkumavkách. Mohli jsme si vybrat mezi světlou krví tepennou nebo tmavší žilní či speciální zelenou :)
Na rautovém mumraji byla spousta známých tváří, účinkující z obou alternací, novináři i Danova rodina. Natáčel se tam Prásk.
 
Představení jako celek nás velmi nadchlo. Vynikající hudba, skvělé texty, působivá scéna. Cítíme vděčnost ke všem, kteří se podíleli na jeho vzniku i na jeho obnovení.