Don Giovanni 2001


Návštěva představení Dona Giovanniho ve Stavovském divadle 22. července 2001 patřila k nevšedním zážitkům letošního roku. V titulní roli účinkoval Dan Hůlka a všechny další role byly rovněž obsazeny vynikajícími umělci.

Dan měl již vloni možnost předvést široké veřejnosti svůj krásný a školený hlas i své operní ambice v tomto legendárním díle W. A. Mozarta. Danovi příznivci tehdy prožívali stejnou trému a slastné očekávání jako představitel hlavní role. Ti, kteří loňské představení viděli, nebyli zklamáni.
A už vloni jsme se nechali ujistit, že jej asi příští rok v této roli uvidíme opět.
A opravdu se tak letos stalo.
Zerlina a Don Giovanni Stavovské divadlo nám předvedlo, že i představení klasické opery může být poutavé nejen hudbou samotnou, ale při zachování původního ducha díla zaujmout diváka scénou, dramaturgií a režií. Včetně toho, že ti, kteří se o představení zajímali a těšili se, měli možnost zúčastnit se tiskovky, kde jsme viděli "v civilu", všechny protagonisty a také osobnosti, které sice na jevišti nevystupují, ale mají zásadní podíl na vzniku tohoto představení. Pochopitelně kromě samotného autora díla, který byl přítomen alespoň na historickém portrétu a v našich myslích.
Dozvěděli jsme se, že v dalších rolích budou vystupovat také Tomáš Bartůněk (Dracula a generál Morcerf) jako Leporello, Marian Vojtko (alternace Monte Crista) jako Don Ottavio a zajímavá americká mezzosopranistka indického původu Priti Ghandi jako Donna Elvíra.
Prostřednictvím fotografů z českého muzikálového serveru, kteří promptně dodali fotografie a reference z generální zkoušky, jsme si již předem představovali, jaké to bude krásné. A bylo.
 

Letos Dan vystupoval obden v pěti představeních od 13. do 22. července. Prožívali jsme plánovaná představení již dlouho předtím. 
Dan se letos připravoval stejně poctivě jako vloni, ale vzhledem k tomu, že měl roli od loňska perfektně nastudovánu, stačilo mu jen několik týdnů, aby si na hodinách u pana profesora Jankovského přeladil hlas z koncertních a muzikálovych vystoupení na hlas, který vyžaduje představení operní.
 
NÁŠ den "D" nastal v neděli 22. července 2001.
Don Giovanni a Elvíra Kromě výše zmíněných vynikajících pěvců nás potěšili i všichni další: Martina Bauerová jako Zerlina (zbožnuji ji, je skvělá), Jitka Svobodová (krásně ztvárnila Donnu Annu), Marián Řehoř jako Masetto (rovněž vynikající, ale měl by shodit bříško :)), důstojného Il Commedatora ztvárnil Jehven Šokalo.
Dirigoval Rudolf Krečmer. Všichni účinkující, včetně těch, kteří nebyli jmenovitě uvedeni na listině "Osoby a obsazení", a včetně celého orchestru, byli výborní.
 
Opera byla zpívána v originále. Nedovedu si představit a rozhodně bych ani nechtěla, aby byla uvedena v jiném jazyce, než v kterém byla původně napsána. Bylo mi však líto, že kromě Madaminy neznám doslovný text jednotlivých árií. Trošku se za svou neznalost stydím, ale myslím, že nejsem sama, kdo tyto texty dokonale nezná či brilantně neovládá italštinu. Představení mne vyprovokovalo k vyhledání českého překladu :-)
 
Byl to bezvadný večer. Člověk se téměř na tři hodiny přenesl do jiného světa. Prožívali jsme živě krásnou Mozartovu operu zprostředkovanou našimi předními současnými umělci, aktuálně vtaženi do děje.
Leporello při árii Madamina pouštěl prasátka zrcadlovými deskami sešitku se seznamem tisíců dam, které Don Giovanni poctil svou přízní a pak opustil, na dámy v hledišti. Pro někoho laciné režijní gesto, pro mne ne. W. A. Mozart nás opravdu poctil svou přízní svými operními a jinými díly, které i dnes rádi posloucháme, takže nás jeho Don Giovanni přesto, že nás dostal, asi tak úplně neopustil. Posvítil si na nás na všechny - darebný Leporello:-).
Don Giovanni, finále A Dan Hůlka? Zpíval úžasně. Suverénně, precizně, perfektně. Jakýkoliv komentář by byl nedokonalý. Neviděla jsem DANA, viděla jsem a slyšela DONA GIOVANNIHO! Zažila jsem večer naplněný nadčasovou hudbou, který ukončila dramatická scéna pádu Dona Giovanniho do pekla - krásná scéna, režie i Danův herecký výkon.
Při děkovačce dostal Dan náruč kytic. Půvabná paní uvaděčka, která se zhostila úkolu předat mu je všechny na jevišti, měla co dělat, aby je unesla (každý ji svěřil tu jednu svou osobní kytičku za sebe a netušil, že mladá paní nakonec ponese takovouhle otep:-)).
 
Danovi teď definitivně nastaly letní divadelní prázdniny. Rád by je využil k cestě do Tibetu s několika svými nejlepšími přáteli. Popřáli jsme mu šťastnou cestu a stejným dílem i šťastný návrat a těšíme se, že se s námi rozdělí o své zážitky.


 
Text: Jana Moravcová, foto: Martin J. Polák, František Ortmann
 
Zpět na úvodní stránku
© WebMaster